Úvodní st

Uvodni st. Systematika Primates Pouzita literatura (References)

Nove druhy primatu doplneni a rok 2014-20.

V roce 2012 byl jeste popsan titi Vieiruv, ktery je pojmenovany po kuratoru savcu v Museu zoologie university v Sao Paulo. Typova lokalita je kolem reky Renato, pritok reky Teles Pires, statu Mato Grosso v Brazilii. Holotyp samec pochazi z expedice (1997) pod vedenim Dr. Paulo Emilio Vanzolini. Paratyp samice a to balk a lebka pochazi z roku 1988 od Silva-Filho. Sebral ji u reky Iriri, Para v Brazilii.

Callicebus vieirai (foto J. Gualda-Barros)

Reference a foto: J. Gualda-Barros, F. Oliveira do Nascimento, and M. Kerr do Amaral, 2012. A new species of Callicebus Thomas, 1903 (Primates, Pitheciidae) from the states of Mato Grosso and Pará, Brazil. Papéis Avulsos de Zoologia: v. 52 (23): 261-279.

..........................................................................................................................................................................................................................................................................................................................

Poslednim popsanym primatem v roce 2013 je komba Sciurocheirus makandensis Ambrose, 2013. Tento popis vysel ve druhem dile "Mammals of Africa: Primates" od J. Kingdon a kolektiv. Jelikoz se musi zakoupit vsech 6 dilu jsou informace z originalu cenove narocne.

Typova lokalita je Makande, Foret des Abeilles v jihov. Gabonu. Je to endemit k centralnimu Gabonu. Druh oddelil od S. alleni. V praci z r. 2003 uvadi v deseti lokalitach morfologickou rozmanitost, tri odlisne hlasove projevy, barva srsti je vysoce promenna a to dokonce uvnitr populace.

Reference: L. Ambrose , in T. Butynski, J. Kingdon, and J. Kalina, 2013. Mammals of Africa, V.2.

L. Ambrose, 2003. Three acoustic forms of Allen´s galagos (Primates; Gakagonidae) in the Central African region. Primates, 44(1): 25-39.

V letech 2010-13 se konaly ctyri expedice v oblasti rek Aripuana, Roosevelt a Guariba v Brazilii.V oblasti domneleho vyskytu Callicebus bernhardi a cinerascens. Revize vzorku prinesla popis noveho druhu C. miltoni. Holotyp byl sebran mistnim lovcem, ale ziskal ho nasledne Dalponte v prosinci 2010, v typovem miste Curva do Cotovelo, u praveho brehu horniho toku reky Roosevelt. Dalsi vzorky jsou z nizinne prohlubni Roosevelt-Aripuana drive povazovane (Roosmalen et al. 2002 a Veiga et al. 2008) za oblast C. cinerascens.

Callicebus miltoni , foto: Jorge Lopes

Reference a foto: J. C. Dalponte, F. E. Silva a J. S. Silva Junior, 2014. New species of Titi monkey, genus Callicebus Thomas, 1903 (Primates, Pitheciidae), from Southern Amazonia, Brazil. Papeis Avulsos de Zoologia, V. 54 (32): 457-472.

V cervenci 2014 vysla revizni prace rodu Pithecia od Laury K. Marsh. Revizni prace je zalozena na praci v 36 muzeich v Severni a Jizni Americe, Evrope a Japonsku. Porovnala 876 balku (kuzi i mikrosk. preparatu), 690 lebek a stovky fotografii, ziskane autorkou a kolegy, chovanych a divokych chvostanu. Po teto revizi je v rode 16 druhu. Pet druhu pred revizi, trem synonymum vraceny status druhu, tri subspecies povysene na species a pet novych species. Prehled vsech druhu je na strance Pitheciidae.

Pithecia cazuzai -samice Pithecia isabela - samec Pithecia mittermeieri - samec Pithecia pissinattii - samec

foto: Felipe Ennes foto: J. Vermeer foto: L. C. Marigo foto: Crijnfotin via Flickr

Pithecia rylandsi - samice

foto: Leila Porter

Reference a foto: Laura K. Marsh, 2014. A Taxonomic Revision of the Saki Monkeys, Pithecia Desmarest, 1804. Neotropical Primates 21 (1): 1-163.

V cervenci (2015) vychazi, v American Journal of Primatology, prace popisujici novy druh Macaca leucogenys (makak belolici) z jihov. Tibetu. Popis zalozeny na 738 snimcich, z primeho pozorovani, odlisuje druh, v souboru barvy srsti, od druhu ve skupine Macaca sinica. Hlavne se odlisuje od sympatric druhu (M. mulatta, M. thibetana, M. assamensis a M. munzala). Byl take porovnan sonogram M. leucogenys s M. assamensis. Novy druh obyva ruznorode biotopy. Tropicky les od 1395 m.n.m., pres jehlicnaty a listnaty les ve 2000 m.n.m. do 2700 m.n.m. ve smisenem lese.

M. leucogenys- samec M. leucogenys - samice

Reference a foto: C. Li, C. Zhao, and P. Fan, 2015. White-Cheeked Macaque (Macaca leucogenys): A New Macaque Species from Modog, Sortheastern Tibet. American Journal of Primatology, 77 (7): 753-766.

Koncem roku 2015 vysly v Primate Conservation dve prace popisujici dva nove druhy a povyseni synonyma na platny druh.

Prvni prace popisuje novy druh titi Callicebus urubambensis. Typova lokalita je blizko Colonia Penal del Sepa, pravy breh reky Sepa, u zapadniho pritoku reky Urubamba, ktera take dala druhu nazev. Nektere populace zahrnoval Hershkovitz (1988) v C. brunneus. Zkoumanim vzorku C. brunneus a C. cupreus vratili status druhu Callicebus toppini Thomas, 1914. Cabrera (1957) ho uvadi jako C. cupreus toppini, Groves (2005) jako synonymum v C. cupreus. Aby bylo mozne stanovit hranice rozsireni C toppini je nutne prezkoumat vzorky C. brunneus a C. cupreus. Dale je potreba geneticko molekularni zkoumani zda C. aureipalatii Wallace et al., 2006 neni jen barevna varianta od C. toppini. Thomas (1914) u popisu noveho druhu uvadi lokalitu holotypu reku Tahnamann, severov. Peru, blizko Bolivian Boundavy. Oddelil druh od vzorku C. cupreus a dal mu nazev po kapitanovi Toppin, ktery privezl spoustu kuzi savcu, pro National Museum, z nehostinnych oblasti Severni Ameriky.

V druhe praci to byl maki Cheirogaleus andysabini. Byl to prvni ze ctyr predpovedenych novych druhu v Praci Lei et al. (2014). Typova lokalita je Antsiranana Province, Diana region, Montagne d Ambre National park ze severniho Madagaskaru. Byl oddelen od druhu C. crossleyi a C. lavasoensis a pojmenovan po Andy Sabin, znamem filantropovi podporujici ochranu zelv, obojzivelniku a primatu na Madagaskaru.

Callicebus toppini (f.: M. Mozzarelli) Callicebus urubambensis (f.: K. Schafer) Cheirogaleus andysabini (f.: E.E. Louis, Jr.)

Reference a foto: J. Vermeer, and C. Tello-Alvarado, 2015. The Distribution and Taxonomy of Titi Monkeys (Callicebus) in Central and Southern Peru, with the Description of a New Species. Primate Conservation, 29: 9-29.

Reference a foto: R. Lei, A. T. McLain, C. L. Frasier, J. M. Taylor, C. A. Bailey, S. E. Engberg, A. L. Ginter, S. D. Nash, R. Randriamampionona, C. P. Groves, R. A. Mittermeier, and E. E. Louis, Jr., 2015.A New Species in the Genus Cheirogaleus (Cheirogaleidae). Primate Conservation, 29:43-54.

Reference: O. Thomas, 1914. New Callicebus and Eumeps from S. America. The Annals and Magazine of Natural History, London, v. 8, s. 8, p. 480.

Novy druh Presbytis johnaspinalli, ktery popsal F. Nardelli (2015), byl revidovan o dva mesice pozdeji V. Nijman (2015) jako ml. synonymun Trachypithecus auratus E. Geoffroy, 1812.

Reference: F. Nardelli, 2015. A new Colobinae from the Sundiac region: The Golden-crowned Langur Presbytis johnaspinalli, sp.nov.International Zoo News, Vol. 62. No.5. pp. 323-336.

: B. Nolman, 2015. Newly described Golden-crowned langurs Presbytis johnaspinalli are most likely partially bleached Ebony langurs Trachypithecus auratus. International Zoo News, Vol. 62. No.6. pp. 403-406.

Nova prace zalozena na diagnostice mtDNA sekvencnich dat, opirajici se o jednotny postup (Carstens et al., 2013), uvadi tri nove druhy v rode Microcebus. Navysili tak pocet druhu na 24. Ale neni tam M. rufus E. Geoffroy, 1834. Autori s nim pracuji, ale jeho postaveni z prace je nejasne. Vrati se do rodu Gliscebus, nyni syn. Microcebus, jak ho uvadi Lesson (1840)? Novymi druhy jsou: M. manitatra z Bemanasy Forest (Toliara provincie, Anosy region), M. ganzhorni z Mandena Forest ( Toliara provincie, Anosy region) a M. boraha z ostrova Nosy Boraha (Ile Ste. Marie).

Reference: S. Hotaling, M. E. Foley, N. M. Lawrence, J. Bocanegra, M. B. Blanco, R. Rasoloarison, P. M. Kappeler, M. A. Barrett, A. D. Yoder, and D. W. Weisrock, 2016. Species discovery and validation in a cryptic radiation of endangered primates: coalescent-based species delimitation in Madagascar s mouse lemurs. Molecular Ecology, 25, 2029-2045.

Nove popsany druh je znamy z vychodniho Myanmaru v jihozapadni Cine. Drive rod Hoolock zahrnoval zapadni druh H. hoolock a vychodni H. leuconedys. Oba druhy jsou od sebe izolovány rekou Chindwin. U objevene populace v pohori Gaoligong v Cine byly hodnocene morfologicke a geneticke odlisnosti od obou druhu. Vysledek vedl k navrhnuti noveho druhu H. tianxing. Holotyp pochazi z "Asijske zoologicke expedice" r. 1917 (Allen, 1930). Pohori Gaoligong je izolovane rekami Nmai Hka a Shaweli.

Hoolock tianxing- samice ( f. Peng-Fei Fan)

Hoolock tianxing- samec (f. Lei Dong)

Reference: P. Fan, K. He, X. Chen, A. Ortiz, B. Zhang, C. Zhao, Y. Li, H. Zhang, C. Kimock, W. Wang, C. Groves, S. T. Turvey, C. Roos, K. M. Helgen, and X. Jiang, 2017. Description of a new species of Hoolock gibbon (Primates: Hylobatidae) based on integrative taxonomy. American Journal of Primatology, 9999: 226311-15.

Novy druh komby Galagoides kumbirensis ma typove misto prales Kumbira (900 m.n.m.), na angolskem srazu v severozapadni Angole. Znama je jeste z dalsich tri lokalit v centralni a severni casti angolskeho srazu. Jeji hlasovy projev je hodne odlisny od vychodoafrickych druhu (Paragalago) a rozlisitelny od druhu Galagoides. Pohlavi je spatne rozlisitelne.

Galagoides kumbirensis

Reference a foto: M. S. Svensson, E. Bersacola, M. S. L. Mills, R. A. Munds, V. Nijman, A. Perkin, J. C. Masters, S. Couette, K. Anne-Isola Nekaris a S. K. Bearder, 2017. A giant among dwarfs: a new species of galago (Primates: Galagoidae) from Angola. American Journal of Physical Anthropology 2017: 1-14.

.............................................................................................................................

Prvním nove popsanym druhem je nartoun Tarsius spectrumgurskyae. Holotyp pochazi z muzejni sbirky, z nalezu v roce 1908. Typova lokalita je Manado, severni Sulawesi. Terenní pruzkumy identifikovaly volani tohoto druhu z Tangkoko na severu Suwawa, na zapadni okraji Dumoga-Bone National Park. Akusticka forma zaznamenana take v Ratatok, Molibagu, Labanu a Duasaudara. Hmotnost jedincu je 95-119g u samic a 104-126g u samcu.

Druhym nove popsanym druhem je nartoun Tarsius supriatnai. Holotyp pochazi z muzejni sbirky, z nalezu v roce 1939.Typova lokalita je Bumbulan, Gorontalo. Rozsiren je na severu poloostrova , od sije Gorontalo zapadne k Sejoli a pravdepodobne k Ogatemuku. Hmotnost jedincu je 104-114g u samic a 135g u samcu.

Tarsius spectrumgurskyae (foto: A. Masala) Tarsius supriatnai (foto: R. Mittermeier)

Reference a foto: M. Shekelle, C. P. Groves, I. Maryanto, and R. Mittermeier, 2017. Two new species(Tarsiidae, Primates) and the biogeography of Sulawesi, Indonesia. Primate Conservation 2017 (31): 1-9.

..........................................................................................................................................................

Navzdory mnohaletym polnim studiim jednotlivych izolovanych populaci orangutanu na Sumatre nejsou jejich pribuzenske vztahy vyreseny. Vyjimkou je tahle prace zkoumajici skupiny na jih od jezera Toba. Zde se nachazi zemepisne a geneticky izolovane populace v Batong Toru oblasti. Tato prace prinasi dukazy o novem druhu v rodine orangutanu. Jmeno Pongo tapanuliensis dostal podle uzemi vyskytu v Severnim, Centralnim a Jiznim Tapanuli. Toto uzemi se rozklada na 1000 k2 v malem poctu lesnich zlomku. Nynejsi vyskyt je vetsinou omezen na vyvyseny pahorek pod horou, 300-1300 m.n.m. Celkovy pocet jedincu noveho druhu je mensi nez 800. Za holotyp je vzata kompletni kostra dospeleho samce, ktereho domorodci zabili blizko Sugi Tonga v roce 2013.

dospela samice Pongo tapanuliensis dospely samec Pongo tapanuliensis

Reference: Nater, A., M.P. Greminger, A. Nurcahyo, M.G. Nowak, M. de Manuel Montero, T. Desai, C.P. Groves, M. Pybus, T.B. Sonay, C. Roos, A.R. Lameira, S.A. Wich, J. Askew, M. Davila-Ross, G.M. Fredriksson, G. de Valles, F. Casals, J. Prado-Martinez, B. Goossens, E.J. Verschoor, K. S. Warren, I. Singleton, D. A. Marques, J. Pamungkas, D. Perwitasari-Farajallah, P. Rianti, A. Tuuga, I.G. Gut, M. Gut, P. Orozco-terWengel, C.P. van Schaik, J. Bertranpetit, M. Anisimova, A. Scally, T. Marques-Bonet, E. Meijaard, and M. Krütze, 2017. Morphometric, behavioural, and genomic evidence for a new orang-utan species. Current Biology 2017 (27) 3487-3498.

Reference: Nurcahyo, A., E. Meijaard, M.G. Nowak, G.M. Fredriksson, C.P. Groves, 2017. Pongo tapanuliensis: IUCN.

Foto: Novataxa.

...........................................................................................................................................................................................

Dalsi nove druhy: Cheirogaleus shetli Frasier et al., 2016

Cheirogaleus grovesi McLain, et al., 2017

Tarsius niemitzi Shekelle, et al., 2019

Plecturocebus grovesi Boubli, et al., 2019

Mico munduruku Costa-Araujo, et al., 2019

Plecturocebus parecis Gusmao et al., 2019

Microcebus jonahi Schusler et al., 2020

Trachypithecus popa Roos et al., 2020

Mico schneideri Costa-Araujo, Silva-Jr.,Boubli, Rossi, Hrbek et Farias, 2021

Cacajao amuna Silva et al., 2022

Macaca selai Ghosh et al., 2022

Cheracebus aquinoi Rengifo et al., 2023

Saguinus kulina Lopes et al., 2023

Nove rody: Cheracebus Byrne et al. 2016

Plecturocebus Byrne et al. 2016

Paragalago Masters et al. 2017

Xanthonycticebus Nekaris et Nijman, 2022.

Vraceny status druhu: Erythrocebus poliophaeus (Reichenbach, 1862), Gippoliti, 2017

.......................................................................................................................................................................................................

Jiri Pavlu, e-mail: pavlu.monkey@seznam.cz, posledni aktualizace stranky 16.1. 2023.