Uvodní strana                      Orloj a model at. ledoborce.

Orloj v Sumperku (49°58΄s. s.,16°59΄v. d.)

Zobrazeni orloje: pohled celni a pohled zadni

 

Popis jednotlivych casti orloje.

ASTROLAB:

Vychazi z geocentrismu, ale pro svou schopnost zobrazeni oblohy se dosud pouziva. Prvni ho zacali pouzivat Arabove koncem 9. stoleti. Je soucasti na orloji v Praze (r. 1410), v bavorskem Ulmu (r. 1522) a mel ho také puvodni orloj v Olomouci (r. 1422).

Slunecni rafie - ukazuje pohyb Slunce po obloze (stredni slunecni cas, vychod , kulminace, zapad Slunce, obcansky soumrak, astronomickou noc).

Mesicni rafije - ukazuje pohyb Mesice po obloze (vychod , kulminace a zapad Mesice).

Zodiac hvezdna obloha - ukazuje stredni hvezdny cas; cast zverokruhu, ktera je videt na obloze; poloha Slunce a Mesice v zverokruhu.

PLANETARIUM:

Zobrazuje heliocentricke souradnice planeta a postaveni planet vuci Zemi (konjukce, opozice, elongace nebo kvadratura). V planetariu jsou zobrazeny Merkur, Venuse, Zeme, Mars a Jupiter.

KALENDARIUM:

J. D. - dny julianskeho obdobi podle J. Scaligera. V roce 1583 navrhl pocitat v periodach 7980 roku (28 x 19 x 15) nepretrzite dny od urciteho data, bez deleni na roky. Jako zacatek bylo stanoveno datum 1. leden roku 4713 pr. n. l. Jedna perioda zahrnuje 2 914 695 dni.V astronomii umoznuje snadny vypocet casoveho intervalu mezi dvemi udalostmi, nezavisle na zmenach v kalendarich.

Dny v tydnu.

Dny v mesici - ukazuje poradi dne v mesici podle mesice a prestupneho roku.

Mesice v roce.

CASOMIRA:

Stredni cas slunecni.

MESICNI KOULE - ukazuje prubeh synodickeho mesice (faze mesice).

SCALIGEROVY CYKLY julianske periody:

Slunecni kruh (28-leta- perioda) - po jejimz uplynuti se vraci poradi dnu mesice na stejne dny v tydnu. Nedelni pismeno se pouziva k urceni, jaky den v tydnu pripada na urcite datum. Prestupne roky maji dve pismena. Podle nedelnich pismen lze snadno stanovit kalendar pro prislusny rok.

Zlate cislo (19-leta perioda). Metonuv mesicni cyklus, po jejimz uplynuti pripadne faze Mesice na stejne dny mesice.

Rímsky pocet (15-leta perioda) - po jejimz uplynuti se v Rimskem imperiu vybirala mimoradna dan. Dnes se podle nich urcuji historicke udalosti, jinak je nezbytnou soucasti J. D.

Orloj je rizen elektronikou osazenou krystalem. Prevody zajistuje 127 ozubenych kolecek.

Odborna priprava, vypocty a zhotoveni trvaly tri roky. Dokoncen byl v roce 1986.

.......................................................................................................................................................................................................................................................................................................................

Nove stroje pro novy orloj.

                                     Astrolab                                                                                           Planetarium        

 

                    Kalendarium

                                                                                                                                                                                                                  

Vypocty, zhotoveni 140 ozubenych kol a sestaveni stroju trvaly 24 mesicu. Zvlastni duraz byl kladen na presnost vypoctu prevodoveho pomeru. U Astrolabu bylo dosaženo chyby 1,3127 s za rok. Coz se projevi  predbihanim jednoho minutoveho kroku za 45,7 let. Stroje byly dokonceny 1. 2. 2011.

Nove ciferniky pro novy orloj

            

   

                                                            Astrolab                                                                                             Planetarium

 

             

 

                                                    Kalendarium                                                                        Pohled na vez ze predu, z leveho boku a detail                                   Hotovy skelet veze.

Nastaveni ciferniku je prozatim nahodne.  Ciferniky byly dokonceny 30. 6. 2012.                                Soucasny stav vystavby veze (12. 4. 2014. Vyska 200 cm, zakladna 50 x 50 cm.                      30. 11 2014.

Postavy v orloji: S. Ludmila, S. Vaclav, S. Anezka, S. Prokop, S. Vojtech a Jan Hus. Rezba z lipoveho dreva, velikost 135 mm. Dokonceni červenec 2016.

...............................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................

Funkcni model ledoborce Ленин, prvniho atomoveho ledoborce sveta.

Nekolik cisel o skutecne lodi, ktera dnes kotvi v pristavu, protoze na obnoveni Severni cesty se pouzivaji novejsi silnejsi at. ledoborce. Ledoborec byl spusten na vodu v r. 1959, jako prvni nevalecna lod s jadernym reaktorem.

Delka lodi je 134 metru, sirka 27,6 metru. Vytlak lodi je 19420 t. Vykon reaktoru byl 3 x 90MW. Po uprave v r. 1970 byl vykon 2 x 159 MW. Spotreba paliva byla 24 g. denne. Ledoborec zdolaval ledy o sile kolem dvou metru.

Zobrazeni modelu ledoborce.

Model je postaven v meritku 1:100 (134 cm). Model je plne funkcni ovladany peti kanalovou rc soupravou.

Funkce modelu: ovladani kormidla

                       : samostatny pohon stredniho a bocnich lodnich sroubu. Vzajemna reverzace bocnich sroubu pomoci vazebni prevodovky.

                       : spousteni kotev

                       : otaceni radaru  a sviceni svetlometu

Model byl postaven podle plastikove stavebnice (30 cm) a nekolika obrazku. Byl to patrne prvni model at. ledoborce u nas a treti v Evrope.

Zhotoveni planu, v te dobe nedostupne, a modelu trvalo tri roky. Dokoncen byl v roce 1983.

Jiri Pavlu, e-mail: pavlu.monkey@seznam.cz